≈ ≈ ≈
Obě paže zajaty
a bez obrany rty
A v očích výraz madony
a přece jsi to ty
Jen listí kolem nás
a jmelí do vlasů
padá tohle ráno.
Smutek bych měl zapít
vodopádem vlasů tvých
co po ramenou stéká ti
a končí na bocích.
A karmínovým vínem
co na rtech zůstalo ti
z předloňskýho léta.
Promáčená bolestí
protkaná nadějí
jsou všední rána milenců
když se vracejí
zpátky z krajiny Touha
do skutečné reality dne.
≈ ≈ ≈
008
