~ ~ ~
Lákal pannu na pentličky,
u mokřadu v rákosí.
Ta se mu jen drze smála.
Ty se dávno nenosí.
Pak ji vábil na čepeček,
přímo z krajky Bruselské.
Nevěř holka vodníkovi,
úmysly má ďábelské.
Ještě zkusil šněrovačku,
zda se panna nechá svést.
Na obloze ani mráčku,
připravit ji chtěl o čest.
Pod vrbou mám pianino.
Zahraju ti etudu.
Naliju ti čisté víno,
dáme průchod libidu.
„Ty jsi vodník vod Erbena.
Krásně hraješ na klavír.
Jenže já jsem nakažená...
Chytla jsem KORONAVÍR.“
~ ~ ~
004
